Nevím čím to je, ale ženy se dost často a rádi nechávají přemlouvat. Když muž řekne, že ne, myslí ne a tím to hasne. Ale pokud vám začně žena říkat takové to výmluvné ne, znamená to, že chce, ale musíte ji přemluvit. Ve většině případů řeknou ženy ne jenom proto, že se jim to zdá zdvořilé.
Vezeme si například jednu super komplikovanou situaci, aby se nezdálo být tak jednoduché. Ano, ženy jsou složité stvoření ze planety 8547, kde všechno chodí jinak.
Kluk se zeptá holky: "Chceš vzít tašky?"
A žena odpoví výmluvné ne, ale ve skutečnosti je chce vzít, pouze váhá, jestli to ten kluk neřekl jen ze slušnosti. A pak by se taky mohla cítit špatně, kdyby řekla hned, že ano, protože by měla pocit, že by ten kluk měl pocit, že s ním automaticky počítá. (Dává to smysl? Říkala jsem vám, že jsou ženy prostě složitá stvoření).
Takže z toho vyplývá: kluci, nehádejte se s holkama! Když vám řeknou ne, znamená to že ano a pokud se jedná o tašky, ani se s nima nedohadujte a vezměte je samy.
Ale nejedná se jenom o tašky ale spoustu dalších životních situací, kdy žena řekne ne, ale ve skutečnosti chce. Jak to ten kluk má zjistit? Jednodušše, stačí se zeptat znova.
Proč pod zámkem? Protože tahle stránka je svým způsobem deník. Hodně neobvyklý, to přiznávám. Odkaz na tento blog nedávám dokonce ani svým přátelům, protože sem budu psát všechno, co mě napadne, odkryji svá nejzasší tajemství a napíšu články na téma, o kterém ani nemluvím. Dobře, teď už přeháním... Takže si užijte čtení ;)
sobota 1. srpna 2015
7. experiment: POKUKOVÁNÍ
Tak tohle je známý fakt. Je to takové to, když někam jedete (třeba na zájezd) a celou dobu je tam hezký kluk a vy se s ním chcete nějak dát do řeči a přitom chcete, aby začal on. (Mimochodem -- tohle dokazuje, že správná holka sbalí kluka tak, že si on myslí, že ji sbalil. Kluci se musí cítít jako lovci, ale ve skutečnosti to jsou holky, kteří si vybírají své partnery).
Koukáte na něj... Usmějete se, pak sklopíte oči, ale znova mu pohlédnete do očí a usmějete se. Žádné stydlivé pohledy a koukat se, když se nekouká, to dělají jenom perverzní staří dědkové a stalkeři. Přesně to nechcete. Vy chcte zapůsobit. Hodně pomáhá mrkání, letmé úsměvy a možnái první experiment, pokud stojíte dost blízko.
Koukáte na něj... Usmějete se, pak sklopíte oči, ale znova mu pohlédnete do očí a usmějete se. Žádné stydlivé pohledy a koukat se, když se nekouká, to dělají jenom perverzní staří dědkové a stalkeři. Přesně to nechcete. Vy chcte zapůsobit. Hodně pomáhá mrkání, letmé úsměvy a možnái první experiment, pokud stojíte dost blízko.
6. experiment: ŘEKNI MI TO
Abych pravdu řekla, tak tento experiment jsem ještě na nikom nevyzkošela. Ale musím to změnit! Popíšu vám ho a jestli je funkční musíte, alespoň prozatím, posoudit sami.
Procházíte se někde venku s hezkým klukem, sedíte na lavičce na proti sobě nebo jste třeba někdy na párty, v klubu, na diskotece, na tom už vlastně nesejde. Jiskří to mezi vámi a vy si myslíte, že už je čas, aby se váš vztah posunul o krok dál a minimálně se políbili. Jak to ale zahrát?
Usmívejte se, jako když si něco představujete. Zeptal se co? Výborně, můžete pokračovat dál. Řekněte... "Jenom taková představa... je to blbost." a počkejte, až bude chtít vědět víc, ať to z vás nevytáhne hned tak zadarmo.
Pokud se nezeptá můžete sami začít "Zrovna mě něco napadlo.... Jenom taková představa, je to asi blbost."
Zeptal se, výborně. Nejprve zkuste ještě takové to "No.. já nevím, jestli ti to mám říkat" a pak mu konečně odpovězte "víš... hrozně by mě zajímalo, jak líbáš"
Tadá! Mission succesfully completed, teď už jenom můžete sklízet ovoce a sladké polibky.
Procházíte se někde venku s hezkým klukem, sedíte na lavičce na proti sobě nebo jste třeba někdy na párty, v klubu, na diskotece, na tom už vlastně nesejde. Jiskří to mezi vámi a vy si myslíte, že už je čas, aby se váš vztah posunul o krok dál a minimálně se políbili. Jak to ale zahrát?
Usmívejte se, jako když si něco představujete. Zeptal se co? Výborně, můžete pokračovat dál. Řekněte... "Jenom taková představa... je to blbost." a počkejte, až bude chtít vědět víc, ať to z vás nevytáhne hned tak zadarmo.
Pokud se nezeptá můžete sami začít "Zrovna mě něco napadlo.... Jenom taková představa, je to asi blbost."
Zeptal se, výborně. Nejprve zkuste ještě takové to "No.. já nevím, jestli ti to mám říkat" a pak mu konečně odpovězte "víš... hrozně by mě zajímalo, jak líbáš"
Tadá! Mission succesfully completed, teď už jenom můžete sklízet ovoce a sladké polibky.
5. experiment: KOMPILENT
Jak správně pochválit?
Je to docela jednoduché. Stačí prohodit jen tak mezi řečí s někým jiným (tak aby to dotyčný slyšel) například: "Teda... Nebýt Jardy, tak to neupádlujeme." nebo třeba "Ještě, že Eliška tak dobře vaří, jinak bych asi umřel hlady..."
Dalším způsobem je vyjádřit svůj upřímný zájem a obdiv. Pokud někomu řeknete, že peče nejlepší chleba na světě, zasměje se a možná poděkuje, ale rozhodně to nebude mít takový efekt (a možná v tomto případě by to byl dokonce efekt negativní), jako když vychválíte to, co je opravdu chávlihodné. Vždycky se něco najde -- kůrka krásně křupe, je do akorát dosolené, ten kmín tomu chlebu dodává správnou chuť...
Je to docela jednoduché. Stačí prohodit jen tak mezi řečí s někým jiným (tak aby to dotyčný slyšel) například: "Teda... Nebýt Jardy, tak to neupádlujeme." nebo třeba "Ještě, že Eliška tak dobře vaří, jinak bych asi umřel hlady..."
Dalším způsobem je vyjádřit svůj upřímný zájem a obdiv. Pokud někomu řeknete, že peče nejlepší chleba na světě, zasměje se a možná poděkuje, ale rozhodně to nebude mít takový efekt (a možná v tomto případě by to byl dokonce efekt negativní), jako když vychválíte to, co je opravdu chávlihodné. Vždycky se něco najde -- kůrka krásně křupe, je do akorát dosolené, ten kmín tomu chlebu dodává správnou chuť...
4. experiment: VŮNĚ
Představte si tu situaci očima kluka: Jdete ven s hezkou holkou, vylezete ze sprchy a možná to trochu přežnete s kolínskou nebo deodorantem. Děláte si starosti, jestli ji tím neodradíte.
Nebo naopak použijite příliš málo, trochu se zpotíte a ona už má hlavu na vašem rameni. Smrdíte a ona to cítí, co teď?
Jen tak mimochodem: Podle nějakého testu se zjistlilo, že ženám voní pot chlapů, kteří mají lepší imunitní systém než ony samy.
A v tuto chvíli není nic lepšího, když vám žena přičuchne k rameni a řekne "hezky voníš". Tohodle triku hojně využívají chlapci a vědí, že to na holky působí, ale proč by to nemohlo působit i obráceně? ;)
Nebo naopak použijite příliš málo, trochu se zpotíte a ona už má hlavu na vašem rameni. Smrdíte a ona to cítí, co teď?
Jen tak mimochodem: Podle nějakého testu se zjistlilo, že ženám voní pot chlapů, kteří mají lepší imunitní systém než ony samy.
A v tuto chvíli není nic lepšího, když vám žena přičuchne k rameni a řekne "hezky voníš". Tohodle triku hojně využívají chlapci a vědí, že to na holky působí, ale proč by to nemohlo působit i obráceně? ;)
3. experiment: POMOC
Páni gentlemani tady byli a vždycky budou. Slušnost? Možná. Ale nechat si podržet dveře, pomoct do kabátu a podobně, je pomoc, kterou nikdo nikdy neopovrhne, alespoň z holek co znám.
V tomto experimentu nejde o to, abychom využívali kluků, aby nám nosili těžká zavazadla ani nic podobného. Jde o to, že jestli chcete, aby po vás kluk letěl, musíte v něm vyvolat dojem, že je potřebný.
Nemusíte s tím hned nabalovat každého druhého, ale občas je fajn, když zajdete třeba i jenom za bráchou nebo taťkou a chcete pomoct s otevřením konzervy. Nic složitého, je to něco, co byste hravě zvládli sami, ale přece jen... Nepotěšilo by vás, kdyby za vámi někdo takový přišel, hezky poprosil a moc poděkoval? A možná ještě ze srandy prohodil něco ve smyslu "Děkuju, jsi moje záchrana... ten oběd by bez majolky nebyl tak dobrý."
Přinejmenším je to dobrý způsob, jak začít hovor.
Zapamatujte si jednu věc: lidé rádi a ochotně pomáhají v drobných věcech, protože se pak cítí důležití a nepostradatelní. Navíc je to dobrý pocit, že jste někomu zpříjemnili den :).
V tomto experimentu nejde o to, abychom využívali kluků, aby nám nosili těžká zavazadla ani nic podobného. Jde o to, že jestli chcete, aby po vás kluk letěl, musíte v něm vyvolat dojem, že je potřebný.
Nemusíte s tím hned nabalovat každého druhého, ale občas je fajn, když zajdete třeba i jenom za bráchou nebo taťkou a chcete pomoct s otevřením konzervy. Nic složitého, je to něco, co byste hravě zvládli sami, ale přece jen... Nepotěšilo by vás, kdyby za vámi někdo takový přišel, hezky poprosil a moc poděkoval? A možná ještě ze srandy prohodil něco ve smyslu "Děkuju, jsi moje záchrana... ten oběd by bez majolky nebyl tak dobrý."
Přinejmenším je to dobrý způsob, jak začít hovor.
Zapamatujte si jednu věc: lidé rádi a ochotně pomáhají v drobných věcech, protože se pak cítí důležití a nepostradatelní. Navíc je to dobrý pocit, že jste někomu zpříjemnili den :).
2. experiment: VLASY
Není nic snazšího než prohrábnout klukovi vlasy. Dobré je ale vybrat si vhodný okamžik a ujistit se, že na to není alergický.
Stačí se na něj zahledět a říct něco úplně jednoduchého, třeba ve stylu "tyjo... ty máš ale hustý vlasy" a s otevřenou pusou je chvíli obdivovat. Pokud uvidíte kladnou reakci, můžete přistoupit k dalšímu kroku se slovy "mohla bych si šáhnout?".
Většina kluků ochotně souhlasí, vy si prohrábnete jejich vlasy a jim se to líbí. Tuhle roli pak můžete hrát dál, prohrabát jeho vlasy a poslouchat neupřímné "ale prosimtě, nevím, co na tom vidíš" když už se v duchu rozplývají blahem.
Stačí se na něj zahledět a říct něco úplně jednoduchého, třeba ve stylu "tyjo... ty máš ale hustý vlasy" a s otevřenou pusou je chvíli obdivovat. Pokud uvidíte kladnou reakci, můžete přistoupit k dalšímu kroku se slovy "mohla bych si šáhnout?".
Většina kluků ochotně souhlasí, vy si prohrábnete jejich vlasy a jim se to líbí. Tuhle roli pak můžete hrát dál, prohrabát jeho vlasy a poslouchat neupřímné "ale prosimtě, nevím, co na tom vidíš" když už se v duchu rozplývají blahem.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)